Korán je knihou, jež vyzdvihuje spíše skutky než myšlenky. Jsou však lidé, jimž není dána schopnost vstřebat cizí svět tak, že by znovu prožili onu zvláštní vnitřní zkušenost, na níž se zakládá náboženská víra. Moderní člověk si navíc osvojil konkrétní myšlení, jež sám islám rozvíjel alespoň v raných obdobích své kulturní dráhy, a schopnost této zkušenosti, již nadto podezřívá z náchylnosti k iluzím, se mu tak stala ještě více cizí. Ryzejší súfijské školy měly bezesporu značný podíl na utváření a směřování vývoje náboženské zkušenosti v islámu, ale jejich dnešní představitelé, neznalí moderního myšlení, zcela ztratili schopnost přijímat od něj jakoukoliv čerstvou inspiraci. Zachovávají metody, určené pro pokolení s kulturním názorem, jenž se od našeho v základních směrech liší. „Vaše stvoření i vaše vzkříšení je pro Něj jen jako stvoření a vzkříšení duše jediné,“ říká Korán.[1] Živá zkušenost takto chápané biologické jednoty si dnes žádá metodu, jež by byla pro konkrétní druh myšlení fysiologicky méně násilná a psychologicky více přiměřená. Není-li tu taková metoda, je poptávka po vědecké podobě náboženského poznání zcela přirozená. V následujících přednáškách, proslovených na žádost Madráské muslimské asociace v Madrásu, Haidarábádu a Alígarhu, jsem se rozhodl, byť jen částečně, vyjít této naléhavé poptávce vstříc tím, že se pokusím znovu vystavět islámskou filosofii náboženství, a to s náležitou úctou k filosofickým tradicím islámu i s ohledem na nedávný pokrok v různých oblastech lidského poznání. Současná doba takovému pokusu přeje. Klasická fysika se naučila kritisovat své vlastní základy. Důsledkem této kritiky se rychle vytrácí ten druh materialismu, jenž byl pro fysiku dříve nezbytný. Den, kdy náboženství a věda objeví vzájemnou, dosud netušenou shodu, snad není příliš daleko. Je však třeba mít na paměti, že filosofické myšlení nikdy nemůže mít konečnou platnost. S postupujícím poznáním a otevíráním nových cest myšlení se myslitelnými stávají i jiné názory, snad i rozumnější než ty, vyložené v těchto přednáškách. Naší povinností je pečlivě sledovat vývoj lidského myšlení a udržovat vůči němu nezávislý, kritický postoj.
M.I.